Otec se přátelil s vyučencem Baťova reklamního oddělení - ak.malířem - p. Z. Máčelem. Dědci se scházeli v jeho ateliéru a besedovali. Potvrzuji obsah příspěvků - Obrovská úcta k zaměstnavateli ... Mj., vzpomněli i M.Jakeše, který tam začínal ! Baťa je fenomen - svými sociálními programy a přístupem k člověku - naprosto předběhl dobu ! Nic neumíš ? Nevadí - hlavně že máš chuť makat a učit se, žádná stranickost .... Svým způsobem i obdivuhodné, jak se to Komunistům vlastně podařilo zničit ! ... Baťa, do základů školských osnov ! ....

Vzpomínám si, že jako mladík jsem se ptal jednoho zámečníka, zda by dokázal vyrobit jednu součástku. Podíval se na ni a řekl: "Tu? Není problém. Já jsem se vyučil u Bati!" A udělal ji.

A takových firem s vynikajícími zaměstnanci jsme měli nepočítaně. Poldi, ČKD, Tatra, Zetor, Adast. Jak to, že takto vyspělé firmy a světově proslulé značky po roce 1990 zkrachovaly? Podle pana Sobotky jsme je dali neprůhledným vlastníkům. Trochu drahé školné (učili se prý za pochodu) jste vy, neschopní chlapci, vystavili svým občanům, voličům...

Vřele doporučuji knihu Miroslava Ivanova Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. Je to strhující čtení o dramatickém životě jednoho obdivuhodného člověka...

Jak se tak dívám, budeme "sousedé" :-).

Tak dobře, podívám se po vstupenkách :-).

Mimochodem, u Baťů řadu let pracovala moje babička. Vzpomínala na to s obrovským respektem.

Neznám žádného z bývalých zaměstnanců firmy Baťa, kteří by na svoji firmu dali dopustit. Z jedné obce v chudobné krajině zvané Drahanská vrchovina se dva chlapci vyučili a absolvovali Baťovu školu práce. Jeden syn cestáře a druhý lesního dělníka, drvaře. Oba díky nabytým znalostech v uvedené škole se velmi dobře uživili i po roce 1948. Nemuseli se nijak politicky angažovat. Prostě to co máš v hlavě ti nikdo nevezme. A tak to má být, zdravého rozumu je nám třeba...