Kouzlo časů minulých: hotel Nacionál v Havaně
Před hotelem není nijak rušno. Je teprve ráno a "domorodci" ještě pospávají.
Potřebná karta hosta je již vystavena a Buen dia. Gracias od usměvavého recepčního nás řadí mezi hosty hotelu.
V hale nás vítají kubánské rytmy, spousta pohodlných křesel, vchody do restaurace a barů, vstup do obchodu se suvenýry a zbožím, připomínajícím náš Tuzex.a placení v něm pouze valutami. Ovšem kde valuty vzít. Ta stodolarovka, zastrčená v ponožce, splnila svůj účel. Večer jsme zjistili, že restaurace jsou tři, navštívit můžete pět barů případně kabaret Le Parisien. Že je vedro? Zchladíte se alespoň trochu v jednom z bazénu u hotelu a můžete zírat na Malecón, jedinečnou promenádu po nábřeží od havanského přístavu až ke konci čtvrti Vedado.
Ovšem teď padáme únavou a teplota i přes bzučící klimatizaci se blíží třicítce. Chvilka u recepce, klíč od pokoje ve třetím patře a výtah. Samozřejmě. Je původní a s obsluhou. Není oddělen od chodby dveřmi, ale pouze mříží, u ní stojí černý liftboy, který sleduje signály z jednotlivých pater a zastaví i na pokynutí.
Pokoje jsou vesměs dvojlůžkové a jeden se nám po odemčení otevřel dokořán. Konečně vidíme co to je ono koloniální vybavení, které nám sliboval prospekt. S Tondou, mým spolunocležníkem, vybíráme postel. Já vybral na spaní tu pravou No spaní.. Pocit, že si užíváme nábytku z roku kolem 1930, kdy byl hotel uveden do provozu umocnila skutečnost, že se po mém ulehnutí oddělila zadní pelesť a já se ocitl na nakloněné rovině. Na zazvonění přišli tři opraváři a pelesť uvedli do správného stavu. A tak jsme po dlouhém letu dopoledne prospali.
Pardon. Ještě jsem zapomněl, že jsme byli na snídaní. Šok. Odbývala se na obestavěné verandě s výhledem na moře a nikdy jsem takový výběr jídel, zejména ovoce, neviděl. Co jste si nandali bylo vaše, pouze o maso z mnoha druhů jste musel požádat a jen jednou. Vyjmenovávat všechny druhy pokrmů by zabralo spoustu místa a tak se omezím pouze na to, co jsem viděl a okusil po prve. Nebyl jsem překvapen kubánskými pomeranči, které se u nás v té době prodávaly daleko víc, než ty pravé a hodně jsme na ně nadávali. Byli jsme zvyklí pomeranč konzumovat tak, že jej oloupeme, rozčtvrtíme a sníme. Nic z toho ovšem není pravda na Kubě. Tady kůru okrouhají, pomeranč přepůlí a vymačkají. Pije se víceméně pouze šťáva, která je výtečná. Na snídaňové tabuli jí bylo vychlazené kolik kdo chtěl a mohl si "načepovat" třeba ještě ananasovou, papájovou, banánovou a několik dalších. Ani banány nebyly neznámé, vždyť jsme si je vystáli každé vánoce ve frontě a když se zadařilo, byly i dvě kila. Ovocem a zeleninou tabule hrála všemi barvami. Ananas, guayava, papaja, pomeranče, banány.. Ostatní jsem neuměl ani pojmenovat. Prošli jsme, naložili si ode všeho trošku a sladká tečka byla tak sladká, že jsme ji museli konzumovat s neslazenou kávou. No a teď mne nechte do oběda prospat a odpoledne se vypravíme do Pionýrského parku a večer na Tropicánu. Vytoužená Kuba se pomalu ale jistě stává kouzelnou skutečností. Před usnutím se mně míhají před očima jména a podoby slavných, z nichž někteří možná spali právě v této už rozvrzané posteli: Winston Churchill , vévoda a vévodkyně z Windsoru , Jimmy Carter , Frank Sinatra , Rita Hayworth , Johnny Weissmuller , Buster Keaton , John Wayne , Marlene Dietrich , Gary Cooper , Marlon Brando , Ernest Hemingway , Jean-Paul Sartre , Yuri Gagarin , vědec Alexander Fleming , Arnold Schwarzeneger, Kevin Costner, Diego Maradona, Muhammad Alí, Naomi Campbell, Hugo Chávez a dlouhá řada dalších osobností 20. století.
Až se vzbudíme, vypravíme se do Parku pionýrů a večer na Tropicanu.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.
Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.
Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kudy, kam?
Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: kubánská padesátka.
Být na Kubě v době, kdy k vám dorazila padesátka bylo fantastické. A když k tomu připočítáme pobyt na pláži Santa Lucia nelze než pochopit, že jsou na ni nesmazatelné vzpomínky.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: v náručí Santa Lucii
Vím, známější je Varadero, my však dojeli na atlantické pobřeží na překrásnou pláž Santa Lucia, kde lze šnorchlovat u největšího korálového útesu na světě. Tak pojeďte s námi.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po pás v Karibiku.
To víte, že jsme se hned ráno vypravili ke Karibiku, největšímu taháku tohoto dne, vždyť někteří ještě ani u moře nebyli a ne tak dokonce mezi Kubou a Jamaicou. Balaton, to bylo naše socialistické moře a Jugoslávie bombónek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Jsme jací jsme
Otočte na chvíli hlavu a nahlédněte o čtyři sta let zpět do historie. Shapespeare vám předloží na dřevěném talíři s vyřezávanými ornamenty tehdejší současnost. Máte chuť ochutnat?
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po Kubě cestou necestou.
Tři dny v Havaně uběhly jako skleničky s kubánským rumem a my stáli před hotelem Nacional s batohy u nohou, celí natěšení, co bude dál. Byl, nebylo, jak to kdo viděl. Já to viděl růžovýma očima a vidím to dodnes. Nádherná příroda,
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse
Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba prochází žaludkem
První den na Kubě, čtyři hodiny po snídani v posteli po dvanáctihodinovém letu, a žaludek se hlásil o nasycení. Co to asi bude? Zvědavost také požaduje své Na teploměru 34 st, kalhoty a tričko s krátkými rukávy a směr restaurace.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: nalezenec.
Zbylo mě trochu času a tak jsem se zase přehraboval v krabicích, překypujících spoustou papírů od různých dokladů, výstřižků z časopisů, dopisů, přání i blahopřání. Nakoukněte se mnou.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba vytoužená
Lovíte stále na mém blogu články s označením Kouzlo časů minulých a tak jsem zase napsal pár pokračování a vypravil se z JZD do světa. A bylo mně to umožněno už před třiceti lety. Tak pozor, dveře letadla se zavírají.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Já, Baťa.
Na fenomenální české podnikatele první poloviny minulého století Tomáše a Jana Antonína Baťu se nezapomíná. Vzpomněl jsem si i já, když jsem na plakátě četl program Zlínského divadla.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Zimní Podzámka v Kroměříži.
Pokud jste už byli v Kroměříži a shlédli všechnu tu krásu, posvěcenou UNESCEM, pak to bylo pravděpodobně v létě. Tentokrát vám Podzámeckou zahradu představím celou obalenou jinovatkou, stříbrným hávem, na němž můžete oči ponechat.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kapr na rumu.
Ne, Nedám vám recept na kapra, po jehož požití by se daly koledy zpívat u stromečku hlasitěji. Sedím si v autě na parkovišti a přihlížím, jak z kádě pár metrů přede mnou "loví" čeřenem z kádě dva mladíci tříkilové kapry
Jaroslav Kašíkjaroslav
Děti, vnuci, pravnuci.
Nedá se říct, že je jich kolem nás plno. Přesto jsou zdrojem radosti, ale i starosti. Pokud chcete, podívejte se do jejich světa, budou mít za pár dní svátek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Objevy Expedice oksroN.
Patnáct let putování po krásách Norska zanechá po sobě mnoho zážitků a vzpomínek, které mohou zajímat všechny ty, kteří milují skandinávské země.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Místo poslední.
Z Východního Slovenska jsme se vrátili po čtyřech dnech pobytu, které jsem popsal v několika minulých článcích a hned za týden probíhalo v Kroměříži slavnostní shromáždění k výročí osvobození na konci II.světové války. A navazoval
Jaroslav Kašíkjaroslav
Bardejovské oplatky a nevěsty.
Když už jsme na Východním Slovensku, co takhle nahlédnout do lázní Bardejov i do samotného Bardejova, jež se pyšní tím, že jej UNESCO vzalo pod svá křídla do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví?
Jaroslav Kašíkjaroslav
Se Svobodou za svobodu.
Pomník armádního generála Ludvíka Svobody orámoval celodenní prohlídku pamětihodností po bitvě Karpatsko-dukelské operace.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 194
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 395x