Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kouzlo časů minulých: ať se daří, hospodáři.

Domov je domov. Není nad něj. Byla kolem jeho rekonstrukce spousta práce, ale podařilo se a naše rodina si jej užívala se vším všudy.

A tak jsme se ocitli, díky splněnému slibu ředitele statku, v Hrušovanech n.Jev..Připomínaly mně Drdovo Městečko na dlani. Stačilo vyjít po Litobratřické až k zahrádkářské kolonii a bylo vidět nejen městečko, ale celý širý kraj, ozdobený Palavskými vrchy a ani dráty chválapánubohu nezabránily pohledu až do Rakouska. Po ruce byly všechny základní potřeby pro rodinu,obchody, pošta, zdravotní středisko, lékárna a pod., rovněž služby pro obyvatele. V obci byl cukrovar, Strojně traktorová stanice, Výzkumný ústav potravinářský. Problémy s dopravou vyloučilo vlakové a autobusové spojení se Znojmem i Brnem. A tak jsme opět pookřáli.K přestěhování došlo v létě roku 1964 a moje žena do nového bytu přinesla to nejkrásnější - novorozeně, našeho druhého syna. Domek, který jsme dostali k disposici byl prostorný a odpovídal plně současnému standartu bydlení. Měl dvorek s malými hospodářskými staveními, malinkou zahrádku, které vévodil ovocný strom, myslím že to byla ryngle. Sousedé milí a přátelští. Před nastěhováním jsem pilně pracoval na vylepšení bytu, úklidu dvorka a přípravě chlívku a kurníku pro budoucí obyvatele a kul pikle, jak v budoucnosti celé stavení vylepšíme.Manželka po mateřské dovolené nastoupila na zdravotním středisku, mně zvýšili plat, začali jsme mít okruh přátel, se kterými se mimochodem scházíme dodnes. Vláček našeho života jel po vyježděných kolejích, jednou do roka nás zavezl na rekreační chatu u Vranovské přehrady, jindy do Slavonic a za dva roky nám statek navrhl, abychom si domek odkoupili za velmi výhodnou cenu. Neváhali jsme ani chvíli a stali se majiteli nemovitosti a hned v příštím roce jsme zahájili rekonstrukci, na což nám půjčili příbuzní a přátelé. V bytě jsme vyměnili palubovky za parkety, instalovali etážové topení, vylepšili koupelnu a kompletně jsme předělali dvorek. Vyrostlo na něm zcela nové hospodářské zařízení včetně garáže, do které jsme ovšem neměli co postavit a tak jsem tam chránil před nepohodou aspoň služební třistapadesátku. Stavba měla rovnou střechu, která byla vydlážděná a byla to vlastně terasa se schodištěm. Podle mých představ, které se ovšem nenaplnily, jsem tam měl ležet s rodinou na lehátcích u hrajícího tranzistoráku a relaxovat.Rodině se aspoň trochu splnil, já však nestíhal.Když už byl chlívek a kurník dali jsme se do chovu slepic, kačen, králíků, krmili jsme prase a pro potěšení jsme měli chovnou stanici zlatých colií. Fenka se jmenovala Madlen a byla našim opravdovým miláčkem.

Zájem o štěňata byl velký, protože v představách malých i velkých byla tato psí rasa reprezentována slavnou filmovou hvězdou Lassií. Podle knihy autora Erika Knighta byl natočen neméně slavný film Lassie se vrací. Nevím jak vy, ale já mám dojem, že právě tento film posunul vztah lidí ke psům nejvýrazněji v novodobých dějinách.

Jedna paní, jmenovala se Hostáková, si k nám chodila už hned po vrhu vybírat svého Lassíčka a když byl už správně odrostlý a bez kojení, za stokorunu si jej odnesla domů. Spolu s manželem o něj pečovali až přehnaně. Jednou s ním vyjeli vlakem do Mikulova a při procházce krajinou Lassíčka pustili z vodítka a ten si vesele pobihal kolem nich. Když míjeli hospodářské stavení, které nebylo oplocené, zaregistroval slepice, které se hrabaly na hnojišti a neodolal. Marné bylo volání, aby se vrátil. Přecenil své síly a nedoskočil až na hnojiště, nýbrž doprostřed močůvky. Až to jej odradilo a spěchal zpět pod ochranu svých páníčků. Když k nim doběhl jako správný pes se otřepal a katastrofa byla dovršena. Cestu zpět vlakem rodinka přestála společně s Lasíčkem na vlakovém WC. Ještě že to bylo jen 20 km. Lassíčka nestihl žádný trest, zato pan Hosták si schytal své, že jej pustil z vodítka.I v době, kdy cesta do zemí na západ od našich hranic byla spíše snem než možnou skutečnosti, odjeli Hostákovi na zájezd do Paříže. Samozřejmě Lassíček musel ssebou. A tak nám za pár dní přišla poštou fotka, jak Lassíček s Hostákovými sedí před Eiffelovkou a tváří se jakoby nic. Až tu fotku najdu, tak vám ji předvedu.Stádečko čínských kačen chránil a "obhospodařoval" statný, skoro pětikilový kačer. I jeho zásluhou jsme měli často hnízdečko v kurníku, odkud vyštípal slepice, které na něm snášely vejce, úrodu malých káčet. Hnízdo bylo nejméně metr nad zemí, ale káčata hned jak se vylíhla, vyskákala dolů a začala se rozhlížet po dvorku. Kačer byl tulák. Bez problému vyletěl na plot a pak už bylo jenom otázkou okamžiku, kdy se odlepil a vyletěl do krajiny. Nikdy se tak nestalo, když jsem nebyl doma. Dělal mně to zřejmě naschvál. Musel jsem nastartovat motorku a jít jej hledat. Uletěl vždy jen sto, dvěstě metrů a já ho honil a honil až jsme byli unaveni oba nadoraz. Pak se nechal chytit a já ho před sebou na nádrži motorky dovezl vítězoslavně k jeho stádečku. Protože to byl tak čilý jedinec a o obnovu chovu se tak pečlivě staral, vydržel jsem s ním tu hru na schovávanou dost dlouho a pak jsem mu zastřihl pera na levém křídle a byl pokoj.S králíky nebyly problémy. Jednou jsem ovšem šlápl náramně vedle. Jeden kotec byl prázdný a já jsem objevil při mých každodenních cestách po katastru noru s malými divokými králíky. Byli už malinko odrostlí a podařilo se mně je pochyt do pytle. Dal jsem je do do onoho volného kotce a nestačil se divit. Když jsem jim chtěl dodat krmení reagovali tak, že málem běhali až po stropě, jaký měli strach. Vodu jsem jim pak musel dodávat hadičkou a krmení dírou ve stropě. V krátké době uhynuli na tularemii a s nimi i ostatní králíci v králíkarně. Dobře mně tak, přírodu nelze okrádat.Poštolku donesl jeden ze synů s tvzením, že ji vyhrál od jednoho kamaráda při hře na čáru. Byla krotká, zvyklá na lidi a místo měla vyhrazené v kleci pod střechou kurníku, aby na ni nemohla kočka. Děti ji pouštěly ven a ona se vždy vrátila. Manželka jednoho odpoledne prala při otevřeném okně v koupelně a poštolka, která byla zrovna na svobodě ji se zájmem pozorovala ze střechy. Zřejmě hlad ji napověděl, aby si šla od paní vyloudit ždibec masa a tak náletla přes okno do koupelny a přistála ve vlasech mé ženy. Co následovalo si jistě dovedete představit. Úlek byl obrovský, následky se nepochlubila. Svolala kluky a děla: "Buď já, nebo poštolka." Přání se jí za pár dní splnilo. Poštolka zvolila úplnou svobodu a od té doby jsme ji neviděli.
Tak už dost. Chtěl jsem popsat výhodnou koupi domku a skončil jsem na dvorku. A to bych mohl na toto téma vyprávět a vyprávět.

Autor: Jaroslav Kašíkjaroslav | sobota 30.5.2015 5:08 | karma článku: 12,83 | přečteno: 326x
  • Další články autora

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.

Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.

1.10.2017 v 10:46 | Karma: 22,08 | Přečteno: 1483x | Diskuse| Zlín

Jaroslav Kašíkjaroslav

Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.

Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.

25.9.2017 v 7:46 | Karma: 4,82 | Přečteno: 129x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma: 5,52 | Přečteno: 209x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: kubánská padesátka.

Být na Kubě v době, kdy k vám dorazila padesátka bylo fantastické. A když k tomu připočítáme pobyt na pláži Santa Lucia nelze než pochopit, že jsou na ni nesmazatelné vzpomínky.

30.4.2017 v 7:44 | Karma: 12,21 | Přečteno: 233x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: v náručí Santa Lucii

Vím, známější je Varadero, my však dojeli na atlantické pobřeží na překrásnou pláž Santa Lucia, kde lze šnorchlovat u největšího korálového útesu na světě. Tak pojeďte s námi.

23.4.2017 v 8:16 | Karma: 11,21 | Přečteno: 214x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: po pás v Karibiku.

To víte, že jsme se hned ráno vypravili ke Karibiku, největšímu taháku tohoto dne, vždyť někteří ještě ani u moře nebyli a ne tak dokonce mezi Kubou a Jamaicou. Balaton, to bylo naše socialistické moře a Jugoslávie bombónek.

15.4.2017 v 7:47 | Karma: 9,60 | Přečteno: 226x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Jsme jací jsme

Otočte na chvíli hlavu a nahlédněte o čtyři sta let zpět do historie. Shapespeare vám předloží na dřevěném talíři s vyřezávanými ornamenty tehdejší současnost. Máte chuť ochutnat?

8.4.2017 v 7:37 | Karma: 10,62 | Přečteno: 129x | Diskuse| Politika

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: po Kubě cestou necestou.

Tři dny v Havaně uběhly jako skleničky s kubánským rumem a my stáli před hotelem Nacional s batohy u nohou, celí natěšení, co bude dál. Byl, nebylo, jak to kdo viděl. Já to viděl růžovýma očima a vidím to dodnes. Nádherná příroda,

29.3.2017 v 4:28 | Karma: 13,80 | Přečteno: 281x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse

Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.

23.3.2017 v 9:17 | Karma: 11,89 | Přečteno: 228x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: Kuba prochází žaludkem

První den na Kubě, čtyři hodiny po snídani v posteli po dvanáctihodinovém letu, a žaludek se hlásil o nasycení. Co to asi bude? Zvědavost také požaduje své Na teploměru 34 st, kalhoty a tričko s krátkými rukávy a směr restaurace.

19.3.2017 v 9:34 | Karma: 19,64 | Přečteno: 568x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: hotel Nacionál v Havaně

Vstupte do něj v roce 1985 se mnou a celou naší výpravou. Jste s námi v nejslavnějším kubánském hotelu a tři policisté u vchodu vás s úsměvem pozdraví "Checos bienvenidos."

15.3.2017 v 6:46 | Karma: 13,25 | Přečteno: 385x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: nalezenec.

Zbylo mě trochu času a tak jsem se zase přehraboval v krabicích, překypujících spoustou papírů od různých dokladů, výstřižků z časopisů, dopisů, přání i blahopřání. Nakoukněte se mnou.

11.3.2017 v 11:11 | Karma: 10,71 | Přečteno: 238x | Diskuse| Osobní

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: Kuba vytoužená

Lovíte stále na mém blogu články s označením Kouzlo časů minulých a tak jsem zase napsal pár pokračování a vypravil se z JZD do světa. A bylo mně to umožněno už před třiceti lety. Tak pozor, dveře letadla se zavírají.

10.3.2017 v 6:56 | Karma: 17,12 | Přečteno: 419x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Já, Baťa.

Na fenomenální české podnikatele první poloviny minulého století Tomáše a Jana Antonína Baťu se nezapomíná. Vzpomněl jsem si i já, když jsem na plakátě četl program Zlínského divadla.

22.1.2017 v 8:39 | Karma: 15,65 | Přečteno: 393x | Diskuse| Zlín

Jaroslav Kašíkjaroslav

Zimní Podzámka v Kroměříži.

Pokud jste už byli v Kroměříži a shlédli všechnu tu krásu, posvěcenou UNESCEM, pak to bylo pravděpodobně v létě. Tentokrát vám Podzámeckou zahradu představím celou obalenou jinovatkou, stříbrným hávem, na němž můžete oči ponechat.

20.1.2017 v 14:46 | Karma: 15,97 | Přečteno: 328x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: Kapr na rumu.

Ne, Nedám vám recept na kapra, po jehož požití by se daly koledy zpívat u stromečku hlasitěji. Sedím si v autě na parkovišti a přihlížím, jak z kádě pár metrů přede mnou "loví" čeřenem z kádě dva mladíci tříkilové kapry

22.12.2016 v 9:52 | Karma: 17,23 | Přečteno: 482x | Diskuse| Osobní

Jaroslav Kašíkjaroslav

Děti, vnuci, pravnuci.

Nedá se říct, že je jich kolem nás plno. Přesto jsou zdrojem radosti, ale i starosti. Pokud chcete, podívejte se do jejich světa, budou mít za pár dní svátek.

25.5.2016 v 7:29 | Karma: 12,09 | Přečteno: 386x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kašíkjaroslav

Objevy Expedice oksroN.

Patnáct let putování po krásách Norska zanechá po sobě mnoho zážitků a vzpomínek, které mohou zajímat všechny ty, kteří milují skandinávské země.

21.5.2016 v 6:50 | Karma: 7,10 | Přečteno: 121x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Místo poslední.

Z Východního Slovenska jsme se vrátili po čtyřech dnech pobytu, které jsem popsal v několika minulých článcích a hned za týden probíhalo v Kroměříži slavnostní shromáždění k výročí osvobození na konci II.světové války. A navazoval

20.5.2016 v 5:00 | Karma: 10,57 | Přečteno: 209x | Diskuse| Pozvánky, akce

Jaroslav Kašíkjaroslav

Bardejovské oplatky a nevěsty.

Když už jsme na Východním Slovensku, co takhle nahlédnout do lázní Bardejov i do samotného Bardejova, jež se pyšní tím, že jej UNESCO vzalo pod svá křídla do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví?

16.5.2016 v 8:24 | Karma: 12,35 | Přečteno: 369x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 194
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 395x
Jsem hoch jehož životem prošli všichni prezidenti tohoto státu. Tím pádem nemusím blíže uvádět svůj věk, Sudičky mně do života vložily optimismus, chuť k psaní a cestování. Všech tří darů jsem využil a využívám dosud. A tak se batoh se vzpomínkami naplnil vrchovatě a když se do něj sáhne, je tu článek pro blog coby dup. Tak občas zkuste otevřít můj blog.

Seznam rubrik