Kouzlo časů minulých: gaudeamus igitur
..iuvenes dumsumus. Radujme se, dokud jsme mladí. A to se plnilo od A do Z. Praha až necudněodhalovala nám studentům své krásy a zvala nás do svých komůrek, vyšperkovaných zábavou a poznáním. Samozřejmě jsme byli U Tomáše, U Fleků, U Schnelů,v Kosím hnízdě i vinárně Belveder, "vstupné" s pěkně nadýchanou pěnou jsme platili jen čas od času. To s návštěvami divadel, kin, muzeí a kulturních programů to bylo jiné.Divadlo jsem měl vždy pod kůží a v Praze se mně otevřel dveře do hledišť dokořán, i když to bylo až v některém patře, kde jsem obvykle seděl "na bidýlku" a za málo peněz si užíval.Když jsem se prohraboval v šuplíku části nábytku, starého přibližně stejně jako tento list s obsazením hry v Národním divadle, byl jsem překvapen, kolik jsem toho za těch pět let v Praze pokud se týká divadla, stihl.
Programů jsem našel kolem třiceti a v nich černé na bílém Národní divadlo, Komorní divadlo, Divadlo ABC, Na zábradlí, Karlínské divadlo, Divadlo na Fidlovačce, Realistické divadlo, Rokoko a další. Plejáda herců, obsazených ve hrách klasických, současných, veseloher, komedií i operet snad nevynechala ani jednu významnou osobnost tehdejší divadelní scény Zdeňkem Štěpánkem počínaje a Werichem s Horníčkem konče. Jen opera a balet si u mne nepřišly na své.
Pražská kina, a bylo jich nepočítaně, byla k disposici skoro nepřetržitě. Začínala v 10 hodin a končila kolem půlnoci, zejména ta premierová. A tak nebyl problém navštívit po úspěšné zkoušce v jednom dni i tři filmy. Výběr nebyl tak pestrý jako dnes, ale do určité míry se dnešnímu podobal. Převažovaly sovětské filmy zejména válečné, ale i ze sovětské současnosti, které čpěly silným propagandistickým nábojem. Dnes převažují americké filmy a ruské abys s baterkou hledal.Myslím ovšem, že sovětské filmy, i když byly vesměs na jedno brdo, ani zdaleka nepředstavovaly takové množství "škváru", jaký dnes představuje druhořadá hollywoodská produkce v našich kinech a v televizi. O násilí a sexu ani nemluvě. Na výsluní mého zájmu byly filmy francouzské, kterých je dnes v programech kin a televize jako šafránu, česká kinematografie byla v oné době na vzestupu a tak její "majstrštyky" patřily k mým nejmilejším.Lhal bych, kdybych se holedbal častými návštěvami muzeí, výstav a koncertů vážné hudby. Jako mladoženáč jsem důsledně dodržoval "celibát" /každý týden jsem na sobotu a neděli dojížděl za rodinou na Moravu/, ale přesto jsem občas na nějaký ten taneček z kamarády zašel. Válel se tenkrát rock and roll a twist a to byla moje parketa na parketu. Ostatně zůstalo mně to dodnes.A v šestasedmdesátém roce vybuchla v Praze bomba. Vzniklo divadlo Semafor a byli jsme štěstím bez sebe. Kdo pamatuje, přikyvuje.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.
Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.
Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kudy, kam?
Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: kubánská padesátka.
Být na Kubě v době, kdy k vám dorazila padesátka bylo fantastické. A když k tomu připočítáme pobyt na pláži Santa Lucia nelze než pochopit, že jsou na ni nesmazatelné vzpomínky.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: v náručí Santa Lucii
Vím, známější je Varadero, my však dojeli na atlantické pobřeží na překrásnou pláž Santa Lucia, kde lze šnorchlovat u největšího korálového útesu na světě. Tak pojeďte s námi.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po pás v Karibiku.
To víte, že jsme se hned ráno vypravili ke Karibiku, největšímu taháku tohoto dne, vždyť někteří ještě ani u moře nebyli a ne tak dokonce mezi Kubou a Jamaicou. Balaton, to bylo naše socialistické moře a Jugoslávie bombónek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Jsme jací jsme
Otočte na chvíli hlavu a nahlédněte o čtyři sta let zpět do historie. Shapespeare vám předloží na dřevěném talíři s vyřezávanými ornamenty tehdejší současnost. Máte chuť ochutnat?
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po Kubě cestou necestou.
Tři dny v Havaně uběhly jako skleničky s kubánským rumem a my stáli před hotelem Nacional s batohy u nohou, celí natěšení, co bude dál. Byl, nebylo, jak to kdo viděl. Já to viděl růžovýma očima a vidím to dodnes. Nádherná příroda,
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse
Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba prochází žaludkem
První den na Kubě, čtyři hodiny po snídani v posteli po dvanáctihodinovém letu, a žaludek se hlásil o nasycení. Co to asi bude? Zvědavost také požaduje své Na teploměru 34 st, kalhoty a tričko s krátkými rukávy a směr restaurace.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: hotel Nacionál v Havaně
Vstupte do něj v roce 1985 se mnou a celou naší výpravou. Jste s námi v nejslavnějším kubánském hotelu a tři policisté u vchodu vás s úsměvem pozdraví "Checos bienvenidos."
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: nalezenec.
Zbylo mě trochu času a tak jsem se zase přehraboval v krabicích, překypujících spoustou papírů od různých dokladů, výstřižků z časopisů, dopisů, přání i blahopřání. Nakoukněte se mnou.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba vytoužená
Lovíte stále na mém blogu články s označením Kouzlo časů minulých a tak jsem zase napsal pár pokračování a vypravil se z JZD do světa. A bylo mně to umožněno už před třiceti lety. Tak pozor, dveře letadla se zavírají.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Já, Baťa.
Na fenomenální české podnikatele první poloviny minulého století Tomáše a Jana Antonína Baťu se nezapomíná. Vzpomněl jsem si i já, když jsem na plakátě četl program Zlínského divadla.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Zimní Podzámka v Kroměříži.
Pokud jste už byli v Kroměříži a shlédli všechnu tu krásu, posvěcenou UNESCEM, pak to bylo pravděpodobně v létě. Tentokrát vám Podzámeckou zahradu představím celou obalenou jinovatkou, stříbrným hávem, na němž můžete oči ponechat.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kapr na rumu.
Ne, Nedám vám recept na kapra, po jehož požití by se daly koledy zpívat u stromečku hlasitěji. Sedím si v autě na parkovišti a přihlížím, jak z kádě pár metrů přede mnou "loví" čeřenem z kádě dva mladíci tříkilové kapry
Jaroslav Kašíkjaroslav
Děti, vnuci, pravnuci.
Nedá se říct, že je jich kolem nás plno. Přesto jsou zdrojem radosti, ale i starosti. Pokud chcete, podívejte se do jejich světa, budou mít za pár dní svátek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Objevy Expedice oksroN.
Patnáct let putování po krásách Norska zanechá po sobě mnoho zážitků a vzpomínek, které mohou zajímat všechny ty, kteří milují skandinávské země.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Místo poslední.
Z Východního Slovenska jsme se vrátili po čtyřech dnech pobytu, které jsem popsal v několika minulých článcích a hned za týden probíhalo v Kroměříži slavnostní shromáždění k výročí osvobození na konci II.světové války. A navazoval
Jaroslav Kašíkjaroslav
Bardejovské oplatky a nevěsty.
Když už jsme na Východním Slovensku, co takhle nahlédnout do lázní Bardejov i do samotného Bardejova, jež se pyšní tím, že jej UNESCO vzalo pod svá křídla do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 194
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 395x