Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.

25. 09. 2017 7:46:58
Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.

"Já jsem švarný, my jsme švarní, jaká krásná skupina, všichni jsou to čiperové, nikdo cestou nedřímá".


Znalci písniček Jiřího Šlitra na první pohled poznali, že mně s úvodem trochu pomohl. Po dlouhé době nás vidíte zase pohromadě. Mezi pažemi se usadili důchodci, ostatní ještě stříhají výplatní pásky. Auto pouze vykukuje pravým světlometem a neprozrazuje, že je nacpané jídlem a pitím, méně už osobním vybavením, případně dopingem pro zabíjení času. To jsou hlavně CD s hrami Divadla Járy Cinrmana, Mládkem a dalšími veselonosiči. V jídle převažují gulášové polévky v sáčku, nakládané špekáčky s cibulí, pravé olomoucké tvarůžky, škvarky v sádle, uzený bůček a další pochutiny, bez kterých by bylo naše zdraví v ohrožení. K pití Hanácká kyselka ve větším množství a pivo až z Plzně.


No ano. Start. Manželky, příbuzní a přátelé jsou už na naše Expediční odjezdy zvyklí a tak kapesníky plné slz sušit netřeba. Ahoj!

Itinerář leží v zásuvce, protože jedeme známou cestou už poněkolikáté. Do Polska vjíždíme před polednem a postupně si libujeme, že se cesty v Polsku stále zlepšují i když doprava se podobá hejnu sršňů, kteří míří hlava nehlava za svým cílem. Pokročilé odpoledne nám dopřává okraj Warszawy, kterým projíždíme a pokračujeme dále k severu. Reklam kolem silnice jako když naseje a na parkovišti hned vedle WC reklama, která nás zaujala.


Vida, rovnoprávnost žen s muži je už na dosah ruky.

Večer už o sobě dává vědět a tak je třeba sklopit stínítko a začít se poohlížet po noclehu. Kdeže stany nebo pod širákem. Pohodlného kempu nebo penzionu se holoubkům zachtělo. Kroutíme hlavami zleva doprava, dvakrát zastavujeme a až napotřetí se zadařilo.


Penzion Poniatowski působil už zvenčí solidním dojmem a vnitřek to potvrdil. A tak jsme si lebedili, dobře se v rerstauraci najedli a vyspali se do růžova.

Zapomněl jsem říct, že penzion je v městečku Suchowola na silnici E 67, která je spojnicí mezi Polskem a baltickými státy a tudíž velmi vytížená především kamiony. Přesvědčil jsem se o tom ráno, kdy jsem sledoval z terasy cvrkot na silnici. Co třicet vteřin jeden kamion a mezi nimi ještě osobáky.


Cesta je před námi dnes dlouhá. Konečný cíl, Petrohrad. A tak se není čemu divit, že jsme si dali pořádnou snídaní, která se bufetovém stole nabízela . Polské klobásy, domácí uzené, vejce, zelenina, ovoce...


Jedeme si po E 67 směrem k litevské hranici a kolem cesty se to jen hemží čápy. Semtam stojí sloupy s hnízdem, které těmto návštěvníkům pořizují občané a trčí z nich nenasytné zobáky mláďat. Mrknutí oka na teploměr: 19 st.C. Policejní kontrola nás nestihla zastavit a tak v klidu dojíždíme v 10.05 hod. na hranici s Litvou. Fííí ha, dálniční známka 60 Euro! V 11:30 už objíždíme Kaunas, druhé největší město Litvy . A to už jsme na E 262, která nám poslouží až do ruského Ostrova. No ale teď jsme ještě v Litvě a zrovna přejíždíme hranici do Lotzšska. Je tu odpočívadlo a za chvíli kolem voní gulášovka a na různá přání přidávám chill i majoránku. Všem lupká za ušima a plátky čabajky vybízejí nalít kalíšek meruňkovice. Jura, který šoféroval, se raději díval bokem.


Jaké to bude letos na hranici s Ruskem? Zbývá projet Lotyšsko, což není zas až tak moc kilometrů a tak v 16:45 zastavujeme na vyzvání u budky, kde stojí voják se samopalem a kontroluje pasy. Spasivo. Jedeme dál, na hranici je ještě asi 10 km. Jsme tam coby dup. Další kontrola před vjezdem na odbavovací prostranství. Tam už se řadíme do směru, kterým dále pojedeme a čekáme na odbavení.


Zdeněk se na zadním sedadle řehtá jako kúň a dává kolovat obrázek z časopisu. "Sem zvědavý, jestli si budeme vařit po odbavení kávu" vece. Nevařili. Kontrola proběhla v klidu a korektně s důrazem na stav a majitele vozidla. Jen ta časová prodleva díky kupě papírů k vyplnění nabobtnala na hodinu. V 18:40 jedeme po E 95 přes Pskov, před námi 390 km do Petrohradu a jsme tam v 0:15. Cestou jsme zjistili že nafta stojí našich 16 Kč/l a minuta telefonování domů 62 Kč.

GPS, zabudovaná v autě nás dovedla mezi činžáky, obestavěné stovkami aut a v jednom voném místě nás přivítal majitel bytu, který nám parkovací místo hlídal. Ráno odlétá na dovolenou a tak jsme od něj na pět dní získali byt v rámci airbnb.com. Víc jsem v poznámkovém sešitku nenašel a tak jsme asi zalehli a v chodbě se kupily věci, které jsme z auta vynesli. No a lehounké přítmí potvrzovalo, že bílé noci a Petrohrad v tuto dobu jedno jsou.

Autor: Jaroslav Kašíkjaroslav | pondělí 25.9.2017 7:46 | karma článku: 4.82 | přečteno: 129x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 6.98 | Přečteno: 102 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 505 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 585 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 237 | Diskuse
Počet článků 194 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 394

Jsem hoch jehož životem prošli všichni prezidenti tohoto státu. Tím pádem nemusím blíže uvádět svůj věk, Sudičky mně do života vložily optimismus, chuť k psaní a cestování. Všech tří darů jsem využil a využívám dosud. A tak se batoh se vzpomínkami naplnil vrchovatě a když se do něj sáhne, je tu článek pro blog coby dup. Tak občas zkuste otevřít můj blog.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...