Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kouzlo časů minulých: hotel Nacionál v Havaně

15. 03. 2017 6:46:05
Vstupte do něj v roce 1985 se mnou a celou naší výpravou. Jste s námi v nejslavnějším kubánském hotelu a tři policisté u vchodu vás s úsměvem pozdraví "Checos bienvenidos."

Před hotelem není nijak rušno. Je teprve ráno a "domorodci" ještě pospávají.

Potřebná karta hosta je již vystavena a Buen dia. Gracias od usměvavého recepčního nás řadí mezi hosty hotelu.

V hale nás vítají kubánské rytmy, spousta pohodlných křesel, vchody do restaurace a barů, vstup do obchodu se suvenýry a zbožím, připomínajícím náš Tuzex.a placení v něm pouze valutami. Ovšem kde valuty vzít. Ta stodolarovka, zastrčená v ponožce, splnila svůj účel. Večer jsme zjistili, že restaurace jsou tři, navštívit můžete pět barů případně kabaret Le Parisien. Že je vedro? Zchladíte se alespoň trochu v jednom z bazénu u hotelu a můžete zírat na Malecón, jedinečnou promenádu po nábřeží od havanského přístavu až ke konci čtvrti Vedado.

Ovšem teď padáme únavou a teplota i přes bzučící klimatizaci se blíží třicítce. Chvilka u recepce, klíč od pokoje ve třetím patře a výtah. Samozřejmě. Je původní a s obsluhou. Není oddělen od chodby dveřmi, ale pouze mříží, u ní stojí černý liftboy, který sleduje signály z jednotlivých pater a zastaví i na pokynutí.

Pokoje jsou vesměs dvojlůžkové a jeden se nám po odemčení otevřel dokořán. Konečně vidíme co to je ono koloniální vybavení, které nám sliboval prospekt. S Tondou, mým spolunocležníkem, vybíráme postel. Já vybral na spaní tu pravou No spaní.. Pocit, že si užíváme nábytku z roku kolem 1930, kdy byl hotel uveden do provozu umocnila skutečnost, že se po mém ulehnutí oddělila zadní pelesť a já se ocitl na nakloněné rovině. Na zazvonění přišli tři opraváři a pelesť uvedli do správného stavu. A tak jsme po dlouhém letu dopoledne prospali.

Pardon. Ještě jsem zapomněl, že jsme byli na snídaní. Šok. Odbývala se na obestavěné verandě s výhledem na moře a nikdy jsem takový výběr jídel, zejména ovoce, neviděl. Co jste si nandali bylo vaše, pouze o maso z mnoha druhů jste musel požádat a jen jednou. Vyjmenovávat všechny druhy pokrmů by zabralo spoustu místa a tak se omezím pouze na to, co jsem viděl a okusil po prve. Nebyl jsem překvapen kubánskými pomeranči, které se u nás v té době prodávaly daleko víc, než ty pravé a hodně jsme na ně nadávali. Byli jsme zvyklí pomeranč konzumovat tak, že jej oloupeme, rozčtvrtíme a sníme. Nic z toho ovšem není pravda na Kubě. Tady kůru okrouhají, pomeranč přepůlí a vymačkají. Pije se víceméně pouze šťáva, která je výtečná. Na snídaňové tabuli jí bylo vychlazené kolik kdo chtěl a mohl si "načepovat" třeba ještě ananasovou, papájovou, banánovou a několik dalších. Ani banány nebyly neznámé, vždyť jsme si je vystáli každé vánoce ve frontě a když se zadařilo, byly i dvě kila. Ovocem a zeleninou tabule hrála všemi barvami. Ananas, guayava, papaja, pomeranče, banány.. Ostatní jsem neuměl ani pojmenovat. Prošli jsme, naložili si ode všeho trošku a sladká tečka byla tak sladká, že jsme ji museli konzumovat s neslazenou kávou. No a teď mne nechte do oběda prospat a odpoledne se vypravíme do Pionýrského parku a večer na Tropicánu. Vytoužená Kuba se pomalu ale jistě stává kouzelnou skutečností. Před usnutím se mně míhají před očima jména a podoby slavných, z nichž někteří možná spali právě v této už rozvrzané posteli: Winston Churchill , vévoda a vévodkyně z Windsoru , Jimmy Carter , Frank Sinatra , Rita Hayworth , Johnny Weissmuller , Buster Keaton , John Wayne , Marlene Dietrich , Gary Cooper , Marlon Brando , Ernest Hemingway , Jean-Paul Sartre , Yuri Gagarin , vědec Alexander Fleming , Arnold Schwarzeneger, Kevin Costner, Diego Maradona, Muhammad Alí, Naomi Campbell, Hugo Chávez a dlouhá řada dalších osobností 20. století.

Až se vzbudíme, vypravíme se do Parku pionýrů a večer na Tropicanu.

Autor: Jaroslav Kašík | středa 15.3.2017 6:46 | karma článku: 12.23 | přečteno: 323x

Další články blogera

Jaroslav Kašík

Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse

Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.

23.3.2017 v 9:17 | Karma článku: 6.22 | Přečteno: 136 | Diskuse

Jaroslav Kašík

Kouzlo časů minulých: Kuba prochází žaludkem

První den na Kubě, čtyři hodiny po snídani v posteli po dvanáctihodinovém letu, a žaludek se hlásil o nasycení. Co to asi bude? Zvědavost také požaduje své Na teploměru 34 st, kalhoty a tričko s krátkými rukávy a směr restaurace.

19.3.2017 v 9:34 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 443 | Diskuse

Jaroslav Kašík

Kouzlo časů minulých: nalezenec.

Zbylo mě trochu času a tak jsem se zase přehraboval v krabicích, překypujících spoustou papírů od různých dokladů, výstřižků z časopisů, dopisů, přání i blahopřání. Nakoukněte se mnou.

11.3.2017 v 11:11 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 211 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: U Svojsíkovy mohyly

Kluci na svých kolech pokračovali ještě kousek za osadu Maják. A tam je odbočka k onomu posvátnému místu, ke kterému nevedou žádné turistické značky. Přejeli můstek přes Kocábu a tam to přišlo.

25.3.2017 v 1:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 |

Aleš Presler

Exkluzivně jen pro blog Idnes: Nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil!

Josef Mužík, známý hledač pokladů, se proslavil nejvíce tím, že žádný poklad nikdy nenalezl. Já se vypravil do míst, kde pátral i on, a cosi jsem našel.

24.3.2017 v 20:40 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 649 | Diskuse

Klára Markovičová

Londýn – Hamburg: Na skok s kabelkou

Někdy, když se člověk rozhodne udělat změnu ve svém životě a udělá první krok, přijdou lidé a příležitosti, které mu pomáhají udělat další kroky.

24.3.2017 v 13:23 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 184 | Diskuse

Klára Markovičová

Ztrácím pevnou půdu pod nohama… To je skvělý!!

Život vám často nabízí příležitosti a možnosti, někdy vás nemilostně postaví před moment, kdy se musíte rozhodnout a změnu akceptovat. Někdy se tato změna však může projevit jako splněné přání, a tak je na čase ho jít žít.

24.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 8.51 | Přečteno: 201 | Diskuse

Pavla Gomba

Návrat do Rwandy, země tisíce kopců. A také jedné genocidy.

V 5:25 ráno se na ruzyňském letišti dá koupit jenom kafe z automatu. Za prosklenou stěnou terminálu už svítá a město se pomalu probouzí do pátečního rána. Moje myšlenky jsou už ale tisíce kilometrů daleko.

24.3.2017 v 9:25 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 950 | Diskuse
Počet článků 186 Celková karma 12.16 Průměrná čtenost 361

Jsem hoch jehož životem prošli všichni prezidenti tohoto státu. Tím pádem nemusím blíže uvádět svůj věk, Sudičky mně do života vložily optimismus, chuť k psaní a cestování. Všech tří darů jsem využil a využívám dosud. A tak se batoh se vzpomínkami naplnil vrchovatě a když se do něj sáhne, je tu článek pro blog coby dup. Tak občas zkuste otevřít můj blog.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.