V Údolí smrti: Nižná Písaná.
Čtyřiadvacátý duben 2016 nás zastihl na cestě z Kroměříže na Východní Slovensko, kde nás pozval do svého domu člen naší Expedice oksroN, se kterou každoročně jezdíme do Norska.
Cesta ubíhala svižným tempem a Tatry plně potvrzovaly svou pověst. Do Svidníku, kde nás čeká kamarád Janko, je už jen něco přes 130 km.
A skutečně čekal. Ze Svidníku vyjíždíme plni očekávání. Vyšná Písaná, která se podepsala výraznou měrou do historie II.světové války a zároveň rodiště mého spolužáka Janka z Vysoké školy zemědělské v Praze, nás vítá už na svém okraji. Janko bydlí už spoustu let v Nitře, kde přednášel na Polnohospodarskej univerzite, později pracoval i jako prorektor a dnes je emeritním profesorem v důchodu. Jeho životní pouť se hned na počátku proměnila ve stezku plnou krve, bídy a utrpení. Konec II.světové války udělal z obce Nižná Písaná, ve které s rodiči žil, místem nejtěžších bojů Karpatsko-dukelské operace a byla po válce spolu s Vyšnou Písanou a Kapišovou Údolím smrti.
Před rozhodující bitvou, která proběhla ve dnech 25. až 27.10.1944 byla celá Jankova rodina vyhnána z domova a hledala s menším i větším úspěchem místo, kde mohli hlavu složit.
Touto cestou se po čase vraceli k domovu. Skrytě doufali, že v Písané, která byla zcela zničena, zůstal alespoň jejich dům ušetřena byl schopen jim poskytnout ztracený domov. Naděje se nesplnila. Z domu zbyly jenom trosky a nedal se ani opravit. V hrozných životních podmínkách, kdy okolí bylo poseto mrtvolami více než devíti tisíc padlých vojáků, z nichž pouze někteří byli lehce zahrabáni pod hlínu, přežívali jak se dalo. Není se co divit, že v prostoru plném min a nevybuchlé munice šestiletý Janko při manipulaci se střelným prachem utržil těžký úraz, zejména popáleniny ve tváři. Podařilo se mu přežít, rány se zacelily, ohrožené oči prohlédly a úraz nezanechal větší viditelné stopy.
Zbořeniny Jankova rodného domu byly desítku metrů vlevo od tohoto nově postaveného a do dnešních dnů pečlivě udržovaného domu. Tu naše parta v počtu sedmi mužů po příjezdu zasedla ke společnému stolu, zvedla pohárek se slivovicí na uvítanou a s chutí se pustila do guláše, který Janko připravil podle prastarého receptu, který si pamatoval ještě od svých rodičů. Z kachlových kamen sálalo příjemné teplo a mařilo studený večer letošního konce dubna. Čas jako udělaný pro vyprávění vzpomínek na zážitky z doby, kdy kolem nezůstal kámen na kameni. A stalo se skutečností.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.
Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.
Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kudy, kam?
Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: kubánská padesátka.
Být na Kubě v době, kdy k vám dorazila padesátka bylo fantastické. A když k tomu připočítáme pobyt na pláži Santa Lucia nelze než pochopit, že jsou na ni nesmazatelné vzpomínky.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: v náručí Santa Lucii
Vím, známější je Varadero, my však dojeli na atlantické pobřeží na překrásnou pláž Santa Lucia, kde lze šnorchlovat u největšího korálového útesu na světě. Tak pojeďte s námi.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po pás v Karibiku.
To víte, že jsme se hned ráno vypravili ke Karibiku, největšímu taháku tohoto dne, vždyť někteří ještě ani u moře nebyli a ne tak dokonce mezi Kubou a Jamaicou. Balaton, to bylo naše socialistické moře a Jugoslávie bombónek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Jsme jací jsme
Otočte na chvíli hlavu a nahlédněte o čtyři sta let zpět do historie. Shapespeare vám předloží na dřevěném talíři s vyřezávanými ornamenty tehdejší současnost. Máte chuť ochutnat?
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: po Kubě cestou necestou.
Tři dny v Havaně uběhly jako skleničky s kubánským rumem a my stáli před hotelem Nacional s batohy u nohou, celí natěšení, co bude dál. Byl, nebylo, jak to kdo viděl. Já to viděl růžovýma očima a vidím to dodnes. Nádherná příroda,
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse
Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba prochází žaludkem
První den na Kubě, čtyři hodiny po snídani v posteli po dvanáctihodinovém letu, a žaludek se hlásil o nasycení. Co to asi bude? Zvědavost také požaduje své Na teploměru 34 st, kalhoty a tričko s krátkými rukávy a směr restaurace.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: hotel Nacionál v Havaně
Vstupte do něj v roce 1985 se mnou a celou naší výpravou. Jste s námi v nejslavnějším kubánském hotelu a tři policisté u vchodu vás s úsměvem pozdraví "Checos bienvenidos."
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: nalezenec.
Zbylo mě trochu času a tak jsem se zase přehraboval v krabicích, překypujících spoustou papírů od různých dokladů, výstřižků z časopisů, dopisů, přání i blahopřání. Nakoukněte se mnou.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kuba vytoužená
Lovíte stále na mém blogu články s označením Kouzlo časů minulých a tak jsem zase napsal pár pokračování a vypravil se z JZD do světa. A bylo mně to umožněno už před třiceti lety. Tak pozor, dveře letadla se zavírají.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Já, Baťa.
Na fenomenální české podnikatele první poloviny minulého století Tomáše a Jana Antonína Baťu se nezapomíná. Vzpomněl jsem si i já, když jsem na plakátě četl program Zlínského divadla.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Zimní Podzámka v Kroměříži.
Pokud jste už byli v Kroměříži a shlédli všechnu tu krásu, posvěcenou UNESCEM, pak to bylo pravděpodobně v létě. Tentokrát vám Podzámeckou zahradu představím celou obalenou jinovatkou, stříbrným hávem, na němž můžete oči ponechat.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Kouzlo časů minulých: Kapr na rumu.
Ne, Nedám vám recept na kapra, po jehož požití by se daly koledy zpívat u stromečku hlasitěji. Sedím si v autě na parkovišti a přihlížím, jak z kádě pár metrů přede mnou "loví" čeřenem z kádě dva mladíci tříkilové kapry
Jaroslav Kašíkjaroslav
Děti, vnuci, pravnuci.
Nedá se říct, že je jich kolem nás plno. Přesto jsou zdrojem radosti, ale i starosti. Pokud chcete, podívejte se do jejich světa, budou mít za pár dní svátek.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Objevy Expedice oksroN.
Patnáct let putování po krásách Norska zanechá po sobě mnoho zážitků a vzpomínek, které mohou zajímat všechny ty, kteří milují skandinávské země.
Jaroslav Kašíkjaroslav
Místo poslední.
Z Východního Slovenska jsme se vrátili po čtyřech dnech pobytu, které jsem popsal v několika minulých článcích a hned za týden probíhalo v Kroměříži slavnostní shromáždění k výročí osvobození na konci II.světové války. A navazoval
Jaroslav Kašíkjaroslav
Bardejovské oplatky a nevěsty.
Když už jsme na Východním Slovensku, co takhle nahlédnout do lázní Bardejov i do samotného Bardejova, jež se pyšní tím, že jej UNESCO vzalo pod svá křídla do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 194
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 395x